RECENZE: Smečka

Název: Smečka
Série: Smečka (1.díl)
Autor: Andrea Cremerová
Originální název: Nightshade
Původní vydání originálu: 2010
Vydání u nás: 2011
Překlad: Lenka Faltejsková
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 400
Žánr: fantasy, napínavé, akční, young adult, tajemné
Anotace: Calla Torová není jen tak obyčejná americká středoškolačka, je rozená bojovnice, navíc vůdkyně smečky Nightshadeů. Většinu života tráví v lidském těle, ale stačí jen nepatrný impulz, drobné ohrožení, a promění se ve vlčici. Brzy se však ukáže, že se nemusí ve smrtelném nebezpečí ocitnout zrovna ona nebo její blízcí, aby se její instinkty probudily. Když při hlídkování v horách narazí na Shaye, lidského mladíka, jehož na životě ohrožuje medvěd grizzly, nezaváhá a zachrání ho. Ve chvíli, kdy se zadívá do jeho očí a ucítí jeho vůni, která ji připomíná jaro, začne pochybovat o věcech, o nichž nikdy nepochybovala. O svém postavení a předem daném osudu, který ji předurčuje stát se družkou přitažlivého vůdce smečky Baneů. Existuje nějaká možnost, že by se všemu mohla vyhnout? Pokud se nechá vést srdcem, riskuje, že přijde o všechno - včetně svého života. Stojí však zakázaná láska za takovou oběť? A co když pravidla, na nichž smečky Ochránců a Strážci, jejich vládcové, tak lpí, nemají zajistit všem lidem na světě bezpečí, jak si až dosud myslela, ale jen je kontrolovat?



První věta:
Vždycky jsem vítala souboj, jen těžko jsem krotila svůj zápal.


O autorce:
Andrea Cremerová vyrůstala na severu státu Wisconsin a dnes žije v Minneapolisu, kde vyučuje dějiny na Macalester College. Píše o násilí, sexu, náboženství a moci z historické perspektivy a své vědomosti úspěšně využila i při vzniku této série, jež vychází ve dvacítce zemí a zabodovala na několika žebříčcích young adult literatury.



Děj...
Calla je vůdkyně smečky. Vždycky se řídila podle pravidel a neudělala nic, co by mohlo Strážcům vadit. Pak ale jednou když je na hlídce zachrání nějakého kluka před grizzlim a tím to všechno začíná. Ten kluk, se totiž jmenuje Shay a jak se později ukáže, hraje v jejím světě větší roli než si myslela. Strážci s ním očividně mají jisté plány. Navíc se blíží její svatba s Renem, která je domluvená už od jejich narození. Na Callu toho začíná být moc a neví, jestli by se měla řídit rozumem, nebo svým srdcem.



Dojmy...
Poprvé jsem tuhle knihu četla před dvěma lety, kdy jsem byla neskutečně poblázněná vlky a hledala jsem nějakou knihu, která by byla právě o vlcích nebo o vlkodlacích. Tohle hledání byl oříšek to vám povím, protože většina knih, je spíš o upírech a nebo o upírech a vlkodlacích, ale vždycky tam větší roli hrají upíři... ale pak jsem jednoho dne narazila na Smečku a za každou cenu jsem si ji musela přečíst. Námět mě okamžitě zaujal. Předtím, než jsem se pustila do čtení jsem si ale ještě přečetla novelu k této sérii - TEMNÉ DNY.  Z té se dozvíte hodně o Shayovi, a jak to s ním bylo než se vůbec
dostal do Vailu, kde žije Calla.


Ne každému se tato kniha může líbit, ale já jsem se do ní doslova zažrala. Četla jsem jí už vícekrát a vždycky se mi líbila tak, jako když jsem jí četla poprvé. Je strhující, plná dobrodružství a přímo napěchovaná napětím, takže vás to stále nutí číst dál a dál a dál dokud nedojdete na poslední stranu a pak máte nutkání si okamžitě vzít druhý díl a pokračovat a dozvědět se víc. Líbilo se mi spolu s Callou a Shayem objevovat střípky a skládat je k sobě až z toho nakonec vyplynulo něco nečekaného...


Závěr...
Mě se kniha moc líbila. Jasně, nebylo to nic dech beroucího, ale podle mě to nebylo špatné a za přečtení to rozhodně stojí. Navíc je stejně vždycky lepší, když si na knihu uděláte vlastní názor a posoudíte ji sami. Obzvlášť u téhle knihy je to taková směska různých názorů. Jak už jsme říkala, každému se nemusí líbit.



HODNOCENÍ:  

U čtení jsem nic neposlouchala.  

Tady ještě máte odkaz, kde si můžete přečíst novelu Temné dny.

Flexi

RECENZE: Trhni si!

Název: Trhni si!
Autor: Andrea Kabeláčová
Vydání u nás: 2014
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 392
Žánr: young adult, romantické
Anotace: Mia je sedmnáctiletá holka, která se na vlastní pěst potlouká životem. K tělu si jen tak někoho nepustí a pro drsné slovo nejde daleko. Když odejde od své nesnesitelné matky, začne žít v opuštěném domě s partičkou kluků, kteří jsou na tom podobně jako ona. Když mezi ně přijde nový spolubydlící, není z něj Mia zrovna nadšená. Hádky jsou na denním pořádku, ale postupem času se ukazuje, že na rčení ,,co se škádlívá, to se rádo mívá,'' možná něco bude...



První věta:
Podrážkou jsem jezdila po dlaždicové podlaze.



O autorce:
...nic se mi o autorce nepodařilo zjistit...



Děj...
Sedmnáctiletá Mia nevychází se svou matkou a rozhodne se bydlet spolu s bandou kluků. K těm se po nějaké době přidá nový člen ''rodiny'', Brad. S Miou se pořád jen hádají a neustále si jdou po krku, jenomže mezi hádky a zlobu se pomalu začínají vkrádat i city a touha. Jenomže Mia si odmítá přiznat, že by mohla k Bradovi něco cítit a přesvědčit o opaku se jen tak nenechá.


Dojmy...
Na téhle knize mě velice lákala představa sedmnáctileté holky žijící společně s několika kluky v opuštěném domě. Příběh to rozhodně nebyl špatný. Hlavní hrdince Mie - která je současně i vypravěčem celého příběhu - je sedmnáct a má problémy s mámou. Mia mi byla hodně sympatická už od začátku. Rozhodně se s ní člověk nenudí a její hlášky dodávají celému příběhu skvělou atmosféru. Nejvíc mě bavilo číst její hádky s Bradem, to sem kolikrát měla co dělat abych se nezačala smát na celé kolo a kolikrát se na mě i má spolubydlící na intru dívala dost nechápavě, když jsem se najednou začala smát. Co se týče ostatních kluků, je to taková směsice. S takovouhle bandou by mě taky bavilo bydlet. Za prvé, tolik fešáků v jednom domě, kdo by to nebral? A za druhé, o zábavu by bylo vždy postaráno, protože i hlášky kluků občas stály za to.

Celá kniha ale v první řadě vypráví o vztahu mezi Miou a Bradem. O jejich seznámení, hádkách i o tom, jak mezi mini začíná být i něco víc, než jen to přihlouplé věčné dohadování (která však nikdy nepřestane bavit číst). Musím ale přiznat, že ne vždycky mě čtení knihy bavilo. Bylo tam pár míst, kdy to bylo spíš takové průměrnější čtení, ale když opět přišla na řadu Mia a její ostrý jazýček, vrátilo se to zase na tu lepší příčku.

Celý děj se odehrává v Detroitu. Opět se tu seznamujeme s českou spisovatelkou, která hrdiny a celý svůj příběh zasadila do ciziny, v tomto případě právě do jednoho amerického města ve státě Michigan. To mě taky na knize překvapilo a zároveň i potěšilo. Mám ráda, když se děj knihy odehrává někde v cizině a ne v naší republice (ne že bych takových knih moc přečetla).


Závěr...
Ze začátku se mi kniha hodně líbila, pak se tam ale začali objevovat čísti, které mě zas až tolik nebavily. Každopádně pořád jsem s knihou spokojená. Konec byl sice takový předvídatelný, ale to se u podobných knih dá čekat. Nakonec bych knihu nazvala takovým příjemným odpočinkovým zpestřením vašeho čtecího seznamu. Opravdu to není nic převratného, ale není to nijak špatné, takže jestli vás kniha aspoň trochu zaujala, určitě do toho běžte. Za zkoušku to stojí.



HODNOCENÍ: 

U čtení jsem nic neposlouchala. 

Mockrát děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde.

Flexi

RECENZE: Pekáč buchet

Název: Pekáč buchet
Autor: Kateřina Petrusová
Vydání u nás: 2014
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 159
Žánr: romantické, vtipné, ze života
Anotace: ONA - Redaktorka ženského časopisu, expertka na vaření. Miluje nové recepty, oprašuje staré po babičkách, dobrého jídla se nikdy nepřejí a je pro ni středobodem vesmíru. Sama o sobě říká, že je gastrosexuálka. Sport je pro ni nutné zlo, aby nenakynula jako její milované tvarohové buchty. Jmenuje se Klára.
ON - Adrenalinový sportovec. V létě leze po horách, v zimě po zamrzlých vodopádech. Sport je součástí jeho života a nedokáže bez něj existovat. Jeho břišní, zádové, hýžďové, no prostě všechny svaly podle toho patřičně vypadají. Pekáč buchet může spořádat na posezení a nebude to na něm vůbec vidět. Jmenuje se Matouš.
Je vůbec možné, aby dva takto rozdílné světy fungovaly společně? Stačilo jediné včelí bodnutí a následná prudká alergická reakce, a bylo to. Náhoda je spojila dohromady, a tak na nich můžeme otestovat hned dvě lidová moudra: že láska prochází žaludkem, a že láska hory přenáší.



První věta:
,,Vypadáš jako něco, co zrovna vykašlala kočka."



O autorce:
Narodila se v Pardubicích. Své první dvě povídky napsala ve čtrnácti letech. Další přišly o tři roky později, kdy se zúčastnila literárních soutěží. Hned potom šlo psaní opět k ledu, dokud nezarazila na
plno stejně nadšených pisatelek. Tentokrát už toho nenechala a vyklubala se z toho její knižní prvotina, což je právě tahle ta kniha. V současné době žije v Pardubicích se svým manželem a dvěma dcerami.




Děj...
Klára je redaktorka ženského časopisu, ráda vaří a její články jsou právě o její velké lásce - jídlu. Jenže to se má na krátko změnit. Její spolupracovnice měla nehodu a ona jí musí zastoupit na jednom rozhovoru, který je prý pro jejich časopis velmi důležitý. Ukáže se, že člověk, se kterým má dělat rozhovor je adrenalinový sportovec, který leze po zamrzlých vodopádech a ke všemu je velmi přitažlivý. Kláře se do rozhovoru moc nechce, ale nic jiného ji nezbývá...



Dojmy...
Od Kateřiny Petrusové jsem četla Bavettovi a moc se mi to to líbilo, takže jsem byla zvědavá a rozhodla se zkusit i její další knihu. Tentokrát se děj odehrává v Česku, přímo v hlavním město Praze. Od českých spisovatelů knihy moc nečtu, ale Katku jsem si hodně oblíbila. Její styl psaní se mi hodně líbí. Je to zábavné, napínavé, nenáročné odpočinkové čtení. Není problém se do knihy začíst. Navíc je hodně krátká, takže rychlí čtenáři jí určitě zvládnou za jedno odpoledne přelouskat. Je opravdu ideální kniha na odpočinek. Pobavíte se u ní, je tam romantika, na kterou Jsme u Katky zvyklí, ale v jejím podání zní i každé klišé perfektně, alespoň si to myslím. Je to hodně přeslazená

kniha a to doslova - vždyť jde přece o pekáč buchet! ( :) ).

Navíc mě na knize po jejím otevření hodně překvapilo to, že na začátku každé kapitoly je nějaký recept, podle kterého si spolu s Klárou můžete něco dobré ukuchtit. Na druhou stranu se v knize hodně objevuje jídlo a pořád se tam o něm mluví, takže vám zaručuju, že u knihy nevydržíte jen tak sedět s prázdným žaludkem a budete u ní mít nutkání pořád šmejdit kolem ledničky, ale nemusíte se bát nebyli by jste jediní.


Závěr...
Tuhle knihu určitě doporučuju. Zaručeně vám zvedne náladu, pobaví vás a dokonale se od ní odreagujete. Jediné, na co u ní budete muset neustále myslet je to, zda je vaše lednička dostatečně plná :D. Skvělá kniha!



HODNOCENÍ: 

U čtení jsem nic neposlouchala. 

Chtěla bych mockrát poděkovat nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku. 

Knihu si můžete koupit zde.

Flexi

RECENZE: Poslední rituál

Název: Poslední rituál
Série: Právnička Tóra (1.díl)
Autor: Yrsa Sigurđardóttir
Originální název: Þriðja táknið
Původní vydání originálu: 2005
Vydání u nás: 2014 (2.vydání)
Překlad: Marta Bartošková
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 424
Žánr: detektivky, thrillery, krimi
Anotace: Harald Guntlieb, mladý muž německé národnosti, přijel na Island, aby se zapsal ke studiu na katedře historie. Ačkoli jej jeho extravagantní piercing i netradiční zájmy zdaleka neřadí mezi nenápadné zjevy, to, čím nakonec šokuje celou univerzitu, nečeká opravdu nikdo. Na profesora, poklidně kráčejícího ke kopírce, vypadne ze dveří Haraldova mrtvola! A aby toho nebylo málo, ještě ke všemu je odporně zohavená. Zavražděnému někdo vydloubl oči a do jeho těla vyřezal záhadný krvavý symbol.
Z vraždy je vzápětí obviněn Haraldův známý a příležitostný distributor drog, ale bohatá rodina zavražděného v jeho vinu nevěří. Proto vyšle na Island bývalého kriminalistu Matthiase a najme islandskou právničku Tóru, aby na vlastní pět vypátrali pravdu. Ukáže se, že Harald založil spolek, v němž se praktikovala magie, a vášnivě studoval islandské čarodějnické procesy. Postupně vycházejí najevo další podivné stránky Haraldovy osobnosti stejně jako jeho neutěšené rodinné zázemí, skrývající mnoho hořkosti, vin a nedorozumění.
Matthiase s Tórou zavede jejich pátrání nejen mezi členy magického klubu, ale i do vzdálené minulosti, odkud se vynořuje a zase mizí zlověstný, několik set let starý rukopis. Zdá se, že v Haraldově životě hrál tak důležitou roli, že se mohl stejnou měrou podílet i na jeho násilné smrti.
Kdo ji ale má skutečně na svědomí a co všechno tomu předcházelo, musí tahle sympatická dvojice teprve odhalit...




První věta:
Správce Tryggvi se s údivem rozhlédl kolem sebe.



O autorce:
Yrsa Sigurđardóttir, nebo-li první dáma islandské detektivky, se narodila a dodnes žije v Reykjavíku, kam ubytovala i svoji hlavní hrdinku, právničku Tóru. Yrsa začala studovat na gymnázium a poté stavební inženýrství na islandské univerzitě. Několik let pak vedla tým pro rozsáhlý elektrárenský projekt na východě Islandu. Tady, na místě vzdáleném společenskému životu i civilizaci začala psát. Nejdříve psala literaturu pro děti a až později se vrhla na kriminální thrillery. Prvním byl právě Poslední rituál, který se dočkal velké oblíbenosti a v žebříčku se vyšplhal až nahoru. Yrsina knihy sklidily už spousty ocenění.



Děj...
Na jedné z islandských univerzit se našlo tělo jednoho mrtvého studenta. Policie údajného vraha zadržela, jenže rodina mrtvého Haralda si nemyslí, že zatčený je vrahem a proto si najme islandskou právničku Tóru a bývalého německého kriminalistu Matthiase, aby vše znovu důkladně prošetřili. Jenže jak se postupně ukazuje, vyřešit tuhle záhadu nebude hračka. Vše je komplikované a zamotané. Oni se ale nehodlají vzdát a pátrají dál, až je stopy zavedou do nečekaných míst...



Dojmy...
Nevím odkud začít... Takhle kniha rozhodně zaujme už po přečtení anotace, nemluvě o té úžasné obálce, která upoutá čtenáře na první pohled. Podle mě jde o další skvělou knihu z pera islandské spisovatelky Yrsi, jejíž styl psaní mi neskutečně sedl už při čtení jejího Ohnivého anděla. Myslím, že většina z vás o Posledním rituálu už minimálně slyšela a ti kteří ne teď pozorně čtěte! Tahle kniha vypráví u advokátce Tóře, která je neskutečně sympatický a myslím, že si určitě získá vaše sympatie. Je to taková obyčejná žena, matka dvou dětí, která se rozvedla s manželem a zažívá normální běžné věci jako každý jiný. Není to žádná superhrdinka s nadpřirozenými schopnostmi, kterých je poslední dobou kolem nás spousta. A právě ona se pouští do vyšetřování vraždy jednoho německého studenta, který studoval na Islandu a byl nalezen mrtvý právě na univerzitě, kterou navštěvoval.

Postupně se seznamujeme jak s tajemstvími ohledně mrtvého studenta Haralda, kterých rozhodně není málo, ale i se samotnou Tórou. Poznáváme její rodinu a každodenní problémy nejen v práci, ale i doma. To se mi na knize hodně líbilo, že tam nebylo jen suché pátrání po vrahovi, ale byl tam ukázán i život Tóry, problémy s dětmi, s dospívajícím synem, který má před matkou svá tajemství.
Nejnapínavější je ale samozřejmě samotné vyšetřování vraždy. Jako bonus se navíc čtenář dozvídá něco o historii čarodějnictví a různých spisech o upalování čarodějnic, o magii apod. Některá ta fakta jsou opravdu velice zajímavá a i já, která nemá historii a dějepis zrovna v lásce jsem zvědavě četla dál a dál, abych se dozvěděla víc.

Tuhle knihu bych určitě doporučila těm, kteří mají rádi napětí, krimi-detektivky, magii a všechno kolem toho jako čarodějnice a tak, protože tohle téma je tu takové hlavní a dokola se tu řeší. Na druhou stranu by se hlavně jedna jistá část nemusela moc dobře číst slabším povahám. Není to sice zas až tak hrozné, ale záleží na povaze že?



Závěr:
Mě se knížka hodně líbila. Už se těším na další od Yrsi, protože její styl a celkově knihy se mi velice líbí a zajímá mě, jaký bude Tóřin další případ. Jak už jsem říkala, tuhle knihu velice doporučuji, všechny knihy od Yrsi, protože podle mě jsou moc dobré příběhy. Jistě, každému se líbit nemusí, ale i tak moc doporučuji!!



HODNOCENÍ: 

U čtení jsem nic neposlouchala. 

Mockrát děkuji nakladatelství METAFORA za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete zakoupit zde. 

Ostatní knihy od Yrsi o právničce Tóře zde.

Flexi

RECENZE: Podivné město

Název: Podivné město
Série: Sirotčinec slečny Peregrinové (2.díl)
Autor: Ransom Riggs
Originální název: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children - Hollow City
Původní vydání: 2014
Vydání u nás: 2014
Překlad: Bronislava Grygová
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 424
Žánr: horor, thriller, napínavé, fantasy, sci-fi, dobrodružné, nadpřirozeno
Anotace: Neobvyklé putování, které začalo v knize Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, pokračuje. Jacob Portman a jeho noví přátelé cestují do Londýna, podivného hlavního hlavního města světa. Doufají, že zde najdou lék pro svou milovanou ředitelku, slečnu Peregrinovou. Ovšem v tomto válkou zkoušeném městě na ně číhá překvapení za každým rohem. A dříve než může Jacob odvést podivné děti do bezpečí, musí učinit důležité rozhodnutí týkající se jeho lásky k Emmě Bloomové.
Podivné město zavede čtenáře do imaginárního světa telepatie a časových smyček, pouťových atrakcí a vlkodlaků - do světa obydleného dospělými ,,podivnými'', vrahounskými stvůrami i do bizarního zvěřince neobvyklých zvířat. Také v tomto díle se prolíná napínavá fantasy s dosud nepublikovanými dobovými fotografiemi, a vytváří tak pozoruhodný čtenářský zážitek.



První věta:
Veslovali jsme přístavem mezi pohupujícími se čluny, z jejichž svárů vytékala rez, okolo tichých mořských ptáků, kteří připomínali porotu sedící na zbytcích potopené přístavní hráze porostlých vilejši, kolem rybářů, kteří spustili své sítě a zírali na nás nehnutě, jako by si nebyli jistí, zda jsme opravdoví anebo se jim to jen zdá, to procesí duchů plujících po vodě anebo těch, z nichž se brzy duchové stanou.



O autorovi:
Ransom Riggs vyrostl na Floridě, ale nyní je jeho domovem země podivných dětí - Los Angeles. Byl odchován duchařskými příběhy a britskými komediemi, což pravděpodobně vysvětluje, proč píše právě takové romány. Existuje šance, že je právě teď u vás doma a pozoruje vás z úkrytu pod postelí.



Děj...
Jacob Portman zůstává s podivnými dětmi aby jim pomohl najít pomoc pro slečnu Peregrinovou, ale hlavně aby mohl zůstat s Emmou, do které se zamiloval. Úplně tak opouští svůj starý obyčejný život a vrhá se prožívat dobrodružství v tom neobyčejném. Spolu s dětmi a ptákem, do něhož se slečna Peregrinová proměnila se vydává do Londýna, aby pro slečnu vyhledali pomoc. Cestou je však čeká spousta nebezpečí a nástrah, který musejí pokořit.



Dojmy...
Na tuhle knihu jsme se těšila opravdu hodně. Zajímalo mě jak bude pokračovat příběh podivných dětí z malého ostrova u Velké Británie. Příběh pokračuje přesně tam, kde v prvním díle končí, tudíž u plavby na člunu dětí pryč z ostrova. Musí si pospíšit, protože po nich jsou příšery a nestvůry a slečna Peregrinová potřebuje pomoct. Bylo zajímavé prožívat spolu s dětmi jejich dobrodružství a nástrahy, kterým se museli postavit cestou. Kniha se mi opravdu velice líbila, ale něco mi tam chybělo. Nebylo to jako u prvního dílu, kdy jsem četla a četla a nemohla se od čtení odtrhnout. Tentokrát to šlo docela snadno a nedělalo mi takový problém knihu odložit a číst až za nějakou dobu. Netoužila jsme tolik po rozluštění všech otázek tak jako v prvním dílu.

Každopádně nemůžu říct, že by mě kniha zklamala, to rozhodně ne. Byla plná napětí, akce a kdykoli se děti dostaly z jedné šlamastiky už se objevila nějaká další. To se musí Riggsovi přičíst k dobru, protože tohle se moc často nevidí. Stejně jako první díl se i druhý díl pyšní úžasným grafickým zpracováním, které prostě musím zmínit! Příběh je doplněný fotkami, které tomuto dobrodružství vdechují život, protože číst o dívce která levituje nebo o někom, kdo má v žaludku celý úl včel je poněkud - podivné! A jak by také nebylo že?

Ovšem pokud jste četli první díl, druhý díl stojí rozhodně také za přečtení. Když už nic jiného, tak určitě všichni chcete vědět, jak to s tou bandou podivných dětí bude dál a zda se jim podaří najím pomoc pro jejich ředitelku. Určitě do toho běžte.



Závěr:
Samotný konec knihy mi přišel takový, suchý nebo jak bych to řekla. Nebylo to tolik otevřené jak jsme v poslední sobě u sérií zvyklá a proto mi to tak možná i přišlo. Každopádně někomu to může přijít lepší než příliš otevřený konec, ale podle mě otevřený konec víc naláká na další díl. No to je jedno, každopádně se mi to líbilo, bylo to příjemné čtení. Jsem zvědavá, jaký bude další díl.



HODNOCENÍ: 

U čtení jsem nic neposlouchala. 

Flexi

RECENZE: Pavučina lží

Název: Pavučina lží (pz.: můžete znát pod názvem Anatomie lži)
Autor: Dan Brown
Originální název: Deception Point
Původní vydání originálu: 2001
Vydání u nás: 2005
Překlad: Blanka Petáková
Nakladatelství: Metafora
Počet stran: 536
Žánr: thriller, napínavé, akční
Anotace: Rachel Sextonová, zkušená analytička a dcera prezidentova volebního soupeře Sextona, má na osobní prezidentův rozkaz odletět do Arktidy, kde NASA učinila fenomenální objev. V miliony let starém meteoritu nalezla zkameněliny živočichů, důkaz mimozemského života. Za polární kruh je povolán i populární oceánský biolog Tolland, ale pocit triumfu brzy začíná ustupovat pocitu ohrožení. Na skupinku vědců zaútočí vraždící komando. Rachel s Tollandem sice krkolomně uniknou na Tollandovu loď kotvící uprostřed hejna žraloků, ale zdaleka ještě nemají vyhráno. Neznámí útočníci ze všech sil se snaží je umlčet. Bylo by snad možné, aby objev, který by mohl převrátit základy historie vesmíru, byl jen mistrně zkonstruovaný podvrh?
A zatímco zoufale bojují o život, ve Washingtonu propuká neméně litý boj o mocenské pozice. Senátor Sexton je ochoten udělat cokoli, třeba i obětovat vlastní dceru, jen aby usedl do prezidentského křesla.



První věta:
Krajina okolo severního pólu je Bohem zapomenuté místo, kde smrt přichází v mnoha nejrůznějších podobách.



O autorovi:
Dan Brown je autor, jehož knihy se na pultech knihkupectví rozhodně dlouho neohřejí. Na to se v nich příliš znepokojujícím způsobem mísí realita s fantazií. Zejména jeho román Šifra mistra Leonarda, příběh smrtícího tajemství svatého grálu, vzbudil nadšený ohlas po celém světě. Není tedy divu, že jeho autor dnes učí jiné, své studenty na Philips Exeter Academy, jak správně, poutavě a skvěle psát. Se svou ženou žije v Nové Anglii.



Děj...
Rachel Sextonová, dcera senátora Sextona, který usiluje o post prezidenta, je na prezidentův rozkaz nucena odcestovat na Arktidu, aniž by věděla o co vlastně jde. Tam se dozvídá o úžasném objevu. NASA objevila velmi starý meteorit, na kterém jsou zkameněliny živočichů - důkaz, že ve vesmíru je život. Tenhle objev by mohl prezidentu Herneymu pomoct při získání voličů pro další volby. Jenže návštěva Arktidy se stává dosti nebezpečnou. Na Rachel a několik vědců někdo zaútočí a pokusí se je zabít. To ale teprve začátek! Úžasný objev by nemusel být praví...



Dojmy...
Tuhle knihu jsem četla na doporučení, protože už jsem si strašně dlouho chtěla nějakou od Dana Browna přečíst. Plánovala jsem, že začnu Šifrou mistra Leonarda, kterou jsem si pořídila, ale pořád jsem se k ní nějak nemohla dostat. Jenže pak mi jeden skvělý člověk doporučil a zároveň i půjčil tuhle knihu. Tak jsem si teda řekla proč nezačít Pavučinou lží, o které jsem jen tak mimochodem do té doby vůbec nevěděla (jsem to ale ostuda). No a tak jsem začala číst. Nejdřív jsem měla pocit, že mě to nebude moc bavit, protože jsem zjistila, že je v knize hodně politiky a té se já snažím vyhýbat jak jen to jde. Politika je něco, co budu asi vždycky nenávidět a kritizovat ( :D ). Ale nic obrátíme list.

Jak už jsem jasně řekla, v knize je hodně politiky, ale takovým důležitějším tématem, na které se kniha zaměřuje je NASA a meteorit, který objevila. Jenže ten meteorit není jen tak ledajaký. Je k něm, nebo spíš na něm, ukrytý důkaz o tom, že ve vesmíru existuje život. Všechny to samozřejmě překvapí a radují se z takového objevu, ovšem vše se před zveřejněním musí řádně prozkoumat. A tímto se dostávám k jedné s hlavních postav knihy, a to Rachel Sextonové, dceři senátora Sextona, který bojuje s nynějším prezidentem Spojených států ve volbách a právě o post prezidenta. Rachel má tomu všemu dodat věrohodnost a vdechnou objevu 'život'...

Od samotné knihy jsem zpočátku ani nevěděla co čekat a byla jsem velice zvědavá. Po pár stránkách jsem se do knihy začetla a měla sem velký problém se od ní hned po prvním začtení odtrhnout (a věřím tomu, že nebýt školy, tak bych jí četla až do rána). Před Danem Brownem opravdu smekám, protože tahle kniha byla tam neskutečně nepředvídatelná, napínavá a propracovaná, že to ani nejde všechno popsat abych na něco nezapomněla (což já určitě zapomenu). O téhle knize bych nejradši mluvila hodiny ale přitom bych vlastně vůbec nevěděla co říct a těžce hledala ta správná slova. Myslím, že jsem udělala dobře, když jsem poslechla a přečetla si tuhle knihu dřív než Šifru mistra Leonarda, kterou se teď ale docela bojím začít číst, protože mám strach že mě zklame a nebudu s ní mít takový zážitek jako z Pavučiny lží.



Závěr...
Myslím, že z mých slov (ať už smysl dávají nebo ne) jste určitě pochopili, že se mi kniha hodně líbila a udělala na mě obrovský dojem. Rozhodně jí mockrát doporučuju všem, kteří ji ještě nečetli a vy, kteří chcete začít s něčím od Browna ale nevíte do které knihy se pustit nejdřív, myslím, že Pavučina lží je dobrá volba!



HODNOCENÍ:  

U čtení jsem nic neposlouchala. 

Flexi

RECENZE: 15 minus

Název: 15 minus
Autor: Tomáš Zářecký
Vydání u nás: 2011
Nakladatelství: Moba
Počet stran: 416
Žánr: thriller, dobrodružné akční, napínavé
Anotace: 15 minus je zdánlivě nevinná televizní show. Skupina odvážlivců se snaží dostat skrz neznámé území na smluvené místo, kde na ně čeká odměna 60 milionů eur. Situaci ale komplikují dvě pravidla. Podle prvního se peníze rozdělí rovným dílem mezi všechny v cíli. Podle druhého soutěžící během hry nepodléhají žádným zákonům. mají absolutní svobodu konání... Když se tyhle věci spojí dohromady, vznikne smrtící koktejl. Don přichází do soutěže s mladistvou naivitou. Záhy však pozná, že se musí mít ve střehu nejen před nebezpečnou krajinou, ale hlavně před ostatními soutěžícími. V atmosféře všudypřítomného strachu, kdy smrt hrozí odkudkoliv a kdykoliv, nemůže věřit nikomu. Brzy pochopí, že se v Patnáct mínus nehraje o peníze, ale o to, kdo koho dřív zabije. Jestli se chce vrátit domů živý, musí v sobě objevit zvíře...



První věta:
Televizní studio.



O autorovi:
Narodil se roku 1988 a od té doby žije a tvoří v Pardubicích. Studuje na pedagogické fakultě v Hradci Králové historii a společenské vědy. Po ukončení gymnázia začal pravidelně publikovat na internetu. Jeho fejetony a eseje vycházely zprvu v Pozitivních novinách, nyní jsou k nalezení v magazínu CzechFolks PLUS. Ve svých textech čtenáře jednak baví, zároveň však neváhá upozornit na negativní jevy současné společnosti. 15 minus je jeho prvním románovým počinem, na dalších usilovně pracuje. Vyznává motto, že na prvním místě by měl být čtenář, ne autorovo ego, a snaží se v duchu tohoto hesla tvořit. Ve volném čase je kromě psaní nadšeným hokejovým fanouškem a čtenářem dobrých knih.




Děj...
Hlavní hrdina Don se spolu s dalšími čtrnácti odvážlivci přihlásí do televizní show 15 minus. Jde o soutěž, ve které lze vyhrát až 60 milionů eur. No proč to nezkusit? Peníze se hodí každému, jenže boj o ně není pro každého, obzvlášť v téhle hře ne. Po prvních pár dnes je jim všem jasné, že jejich hlavní výhrou v soutěži nebudou peníze, ale jejich život, o který mohou v téhle kruté soutěži přijít během mrknutí oka, když si nebudou dávat setsakramentský pozor. Nástrah je všude kolem nich spousta. Nejen krajiny ve které se nacházejí však může způsobit jejich prohru...



Dojmy...
Netuším kde začít, protože dojmů z téhle knihy je tolik, že to ani nejde vše vyjádřit slovy. Od knihy jsem očekávala opravdu strašně moc. Neskutečně jsem se na její čtení těšila a doteď nechápu, proč jsem to tak dlouho odkládala. A víte co? NEZKLAMALA!! Ještě teď vzpomínám na všechny ty nástrahy, které Don a ostatní prožili a z některých mi opravdu běhá mráz po zádech ještě teď, protože něco takového by nechalo klidným jen málo koho - leda snad Bakariho! (pochopí jen ti co četli.).
Tahle kniha a hlavně její obsah, lze jen těžko popsat slovy. Musíte si to prostě přečíst a hlavně dočíst až do konce, aby jste pochopili proč kdo co udělal, z jakého důvodu spáchal už dopředu dotyční téměř jistou sebevraždu už jen tím, že se do samotné soutěže přihlásil. Celou dobu jim budete tak usilovně fandit, až se stanete šestnáctým členek skupiny, tichým pozorovatelem jejich činů - odvahy, zbabělosti, ukvapených závěrů... Budete jim tak moc fandit, že vás bude přímo dohánět k šílenství to co prožívají a vy to nemůžete nijak ovlivnit a jediné co vám zbývá je doufat! Doufat, že ten a ten přežije, že se stane to a to a zároveň nechcete aby se stalo něco jiného. Nemá smysl říkat, aby jste si nikoho příliš neoblibovali, protože ze své vlastní zkušenosti vím, že to prostě nejde!

Co se týče samotné odvážné Patnáctky... Zprvu bych asi mohla říct, že je to zajímavá směsice různých osobností, charakterů. Jeden je tak odlišný od druhého, že si tu každý najde své favority, kterým bude držet palce aby vše zvládl. Opět bych mohla říct, že je lepší si žádného ,svého favorita' nevybírat, ale znovu říkám, nemá to cenu. Na každé stránce se skrývá nějaké napětí, akce, dobrodružství a jakmile jedno skončí, autor vám nedá pokoj a hned vás vrhá do dalšího. Odložit v takových chvílích knihu je téměř nemožné a sama jsme se k tomu musela nejedenou přemlouvat. Věřte mi, byl to boj! Odložit knihu v napínavém momentu je prostě téměř nemožné!

O téhle knize by se opravdu dalo mluvit neskutečně dlouho. Mohla bych vám tu dokolečka povídat jak to bylo úžasné, nezapomenutelné, senzační, ale myslím, že to už jste z mých předešlých slov poznali sami. Příběh vás naprosto pohltí. Realita se pro vás stává něčím, co je až na druhém místě. Důležitější je dozvědět se, co se skrývá za další větou, stránkou, kapitolou... Na to, že Tomáš Zářecký napsal tuhle knihu opravdu v poměrně nízkém věku, je děj velmi kvalitní a propracované a dobře odvedené práci není vůbec pochyb.



Závěr...
A co říct za závěr? Snad jen... OKAMŽITĚ SI TO PŘEČTĚTE!!!!
Určitě by ještě stálo za to říct, že ne každý má na čtení téhle knihy žaludek, protože se tam objevují scény, které by slabším povahám nemuseli dělat dobře! Ale vy ostatní, kteří se nebojíte krutějších a brutálnějších příběhů... tohle je přímo pro VÁS!



HODNOCENÍ: 

U čtení jsem poslouchala: 

Halestorm - I Miss The Misery

Halestorm - Familiar Taste of Poison

Oficiální stránky autora: www.zarecky.webnode.cz

Flexi