RECENZE: Léto na druhou

Název: Léto na druhou
Autor: Britta Keilová
Originální název: Zwei Sommer
Původní vydání originálu: 2007
Vydání u nás: 2010
Překlad: Tereza Pecáková
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 184
Žánr: román
Anotace: Láska sice hory přenáší a také je mocnou čarodějkou, ale někdy se zdá, že je víc zlomyslnou a krutou ježibabou. Marie a Isabela jsou nejlepší kamarádky. nebo spíše byly.Najednou se na sebe ani nedokážou podívat. Jedna kvůli pocitu zrady, druhá ze studu. A společně plánované léto se stává velkou a nepříjemnou neznámou. Překonají hořkou pachuť posledních dní, nebo to všechno hezké, co kdy spolu prožily, hodí za hlavu jen pro Oliverovy sametové rty?


První věta:
Miluju te.
Tuhle esemesku poslal Oliver.

O autorce:
Německá autorka románu Léto na druhou. Zatím nenapsala žádné další knihy. (Víc informací ani fotku jsem nesehnala.)

Děj...
Marie zjistí, že její kluk Oliver miluje její nejlepší kamarádku Isabelu. Není to pro ní jednoduché. Jak by také
mohlo být? Vždyť Isa ji zradila. Odjede na prázdniny k tetě Doro. Pár týdnů u moře a ve společnosti skvělé tety... To by jí snad mělo trochu vylepšit náladu. Při posedávání na vyhlídkové věži, kterou pokřtili ,Titanik', zaslechne nějakého kluka jak hraje na kytaru. Ukáže se, že se jmenuje Marek a v jeho společnosti se cítí přece jen o něco lépe.



Dojmy...
Romány příliš nečtu. Moc mě to k nim netáhne, ale tenhle se mi svým způsobem zalíbil už na začátku. Četlo se to lehce a je to taková fajn oddechovka. Dvě holky, nejlepší kamarádky, které rozdělí láska ke stejnému klukovi. Takové dobré počteníčko. Přiznám se, že tuhle knihu jsem už jednou četla. Asi před rokem. Pamatuji si, že tenkrát se mi taky moc líbila, i když netvrdím, že je to nějaký zázrak.

Jestli se mi na ní něco opravdu zamlouvalo, je to to, že je příběh rozdělen na dvě části.
Jedna je nazvaná Marie, kde se píše o pocitech holky, které přebrala kluka její nejlepší kamarádka, a pak druhá část Isabela, kde jsou popsány myšlenky a emoce holky, která se zamilovala do kluka své kamarádky.


Kdybych měla posuzovat, která z dívek mi byla nejsympatičtější, asi bych se nedokázala rozhodnout. Obě měli něco do sebe a argumenty obou stran byly věrohodné a docela i reálně napsané. Co se týče chlapeckých postav, rozhodně jsem si víc oblíbila Marka. Je tajemný, muzikant, sympatický a já jsem si ho z celé knihy oblíbila asi nejvíc. Škoda, že ho tam nebylo víc. Oliver, kolem kterého se vlastně všechno točí, mi nepřišel ničím až tak zajímavý. Abych řekla pravdu, nevím, co na něm ty dva viděli. Velkou část zabíral hlavně v části Isabela, kde byla možnost ho poznat trošku víc, ale ani tak si mě ničím nezískal tak jako Marek.

Závěr...
Pokusím se to všechno shrnout dohromady. Tenhle román nepatří mezi ty se šťastným koncem. Na druhou stranu je konec napsán takovým způsobem, aby nepůsobil příliš šťastně ani příliš tragicky. Spíš něco mezi tím. Jak už jsme říkala, je to taková dobrá oddechovka. Žádný složitý děj, nad kterým je třeva se pořádně zamyslet a pekelně se soustředit, aby jste pochopily všechna fakta. myslím, že není třeba to dál rozvádět.

HODNOCENÍ: 

U čtení jsem hlavně poslouchala:

Flexi